JINDE na Blog.cz

Fakt strašně nenávidím větrák.

Nemluvím tu o žádném abstraktním větrákovi, ale o jednom zcela kontkrétním , který máme v práci, aby nás uchránil před brutálním vedrem. To si takhle přijdete do fachy a zapnete větrák. Pár dní se vůbec nic neděje, až na vlající sukýnku, což s povděkem kvitují okolo procházející panové. Pak ale nastane zlom. V sobotu si pustím můj milý větrák a po pár hodinách, světe div se, se dostaví reakce jako bych byla v klimatizované místnosti, kde je 18°C. (Moje obvyklá reakce na takovou situaci je epochální nachlazení.)

Večer si pak jdu ještě zahrát beach, (to bych nebyla já, abych se nechovala jako kretén) a na pár příštích dní se můžu jít zahrabat. Teď jsem znovu v práci a skrz hrozivě přivřaná víčka vražedně pozoruji onen neslýchaně nehybný větrák. Je mi vedro. Z nosu mi teče jak z rozvodněný řeky. Cucám 58 hašlerku. Nepomáhá to.

No uznejte sami. Nevzali byste To gumový kladivo a nerozflákali byste ten podělanej větrák na malilinký součástky?

Toď otázka.